Trojúhelník 5 7 7

Ostroúhlý rovnoramenný trojúhelník.

Délky stran trojúhelníku:
a = 5
b = 7
c = 7

Obsah trojúhelníku: S = 16,34658710383
Obvod trojúhelníku: o = 19
Semiperimeter (poloobvod): s = 9,5

Úhel ∠ A = α = 41,85496648553° = 41°50'59″ = 0,73304144426 rad
Úhel ∠ B = β = 69,07551675724° = 69°4'31″ = 1,20655891055 rad
Úhel ∠ C = γ = 69,07551675724° = 69°4'31″ = 1,20655891055 rad

Výška trojúhelníku na stranu a: v_a = 6,53883484153
Výška trojúhelníku na stranu b: v_b = 4,67702488681
Výška trojúhelníku na stranu c: v_c = 4,67702488681

Těžnice: t_a = 6,53883484153
Těžnice: t_b = 4,97549371855
Těžnice: t_c = 4,97549371855

Poloměr vepsané kružnice: r = 1,7210618004
Poloměr opsané kružnice: R = 3,74771236532

Souřadnice vrcholů: A[7; 0] B[0; 0] C[1,78657142857; 4,67702488681]
Těžiště: T[2,92985714286; 1,55767496227]
Souřadnice středu kružnice opsané: U[3,5; 1,33882584476]
Souřadnice středu vepsané kružnice: I[2,5; 1,7210618004]

Vnější úhly trojúhelníku:
∠ A' = α' = 138,15503351447° = 138°9'1″ = 0,73304144426 rad
∠ B' = β' = 110,92548324276° = 110°55'29″ = 1,20655891055 rad
∠ C' = γ' = 110,92548324276° = 110°55'29″ = 1,20655891055 rad

Vypočítat další trojúhelník

Jak jsme vypočítali tento trojúhelník?

Nyní, když víme délky všech tří stran trojúhelníku, trojúhelník je jednoznačně určen.

a = 5 b = 7 c = 7

1. Obvod trojúhelníku je součtem délek jeho tří stran

o = a + b + c = 5 + 7 + 7 = 19

2. Poloviční obvod trojúhelníku

Poloviční obvod trojúhelníku (semiperimeter) je polovina z jeho obvodu. Poloviční obvod trojúhelníku se ve vzorcích pro trojúhelníky často vyskytuje tak, že mu byl přidělen samostatný název (semiperimeter - poloobvod - s). Trojúhelníková nerovnost říká, že nejdelší délka strany trojúhelníku musí být menší než semiperimeter.

s = \frac{o}{2} = \frac{1 9}{2} = 9, 5

3. Obsah trojúhelníku pomocí Heronova vzorce

Heronův vzorec dává obsah trojúhelníku, kdy jsou známé délky všech tří stran. Není třeba nejprve vypočítat úhly nebo jiné vzdálenosti v trojúhelníku. Heronův vzorec funguje stejně dobře ve všech případech a druzích trojúhelníků.

S = s (s - a) (s - b) (s - c) S = 9, 5 (9, 5 - 5) (9, 5 - 7) (9, 5 - 7) S = 267, 19 = 16, 35

4. Výpočet výšek trojúhelníku z jeho obsahu.

Existuje mnoho způsobů, jak zjistit výšku trojúhelníku. Nejjednodušší způsob je ze vzorce, když známe obsah a délku základny. Plocha trojúhelníku je polovinou součinu délky základny a výšky. Každá strana trojúhelníku může být základnou; existují tedy tři základny a tři výšky. Výška trojúhelníku je kolmá úsečka od vrcholu po přímku obsahující základnu.

S = \frac{a v _{a}}{2} v_{a} = \frac{2 S}{a} = \frac{2 \cdot 1 6 , 3 5}{5} = 6, 54 v_{b} = \frac{2 S}{b} = \frac{2 \cdot 1 6 , 3 5}{7} = 4, 67 v_{c} = \frac{2 S}{c} = \frac{2 \cdot 1 6 , 3 5}{7} = 4, 67

5. Výpočet vnitřních úhlů trojúhelníku pomocí kosinové věty

Kosinová věta je užitečná při hledání úhlů trojúhelníku, když známe všechny tři strany. Kosinová věta spojuje všechny tři strany trojúhelníku s úhlem trojúhelníku. Kosinová věta je extrapolací Pythagorovy věty pro jakýkoliv trojúhelník. Pythagorova věta funguje pouze v pravoúhlém trojúhelníku. Pythagorova věta je zvláštním případem kosinové věty a dá se z něj odvodit, protože kosinus 90 ° je 0. Nejlepší je nejprve najít úhel oproti nejdelší straně. V případě kosinové věty neexistuje problém s tupými úhly jako v případě sinusové věty, protože funkce kosinus je záporná pro tupé úhly, nulová pro pravé a kladná pro ostré úhly. K určení úhlu z hodnoty kosinus používáme inverzní kosinus nazývaný arkuskosinus.

a^{2} = b^{2} + c^{2} - 2 b c cos α α = arccos (\frac{b ^{2} + c ^{2} - a ^{2}}{2 b c}) = arccos (\frac{7 ^{2} + 7 ^{2} - 5 ^{2}}{2 \cdot 7 \cdot 7}) = 41 ° 5 0^{'} 59 " b^{2} = a^{2} + c^{2} - 2 a c cos β β = arccos (\frac{a ^{2} + c ^{2} - b ^{2}}{2 a c}) = arccos (\frac{5 ^{2} + 7 ^{2} - 7 ^{2}}{2 \cdot 5 \cdot 7}) = 69 ° 4^{'} 31 " γ = 180 ° - α - β = 180 ° - 41 ° 5 0^{'} 59 " - 69 ° 4^{'} 31 " = 69 ° 4^{'} 31 "

6. Poloměr vepsané kružnice

Vepsaná kružnice v trojúhelníku je kružnice (kruh), který se dotýká každé jeho strany. Všechny trojúhelníky mají vepsanou kružnici a její střed vždy leží uvnitř trojúhelníku. Střed vepsané kružnice je průsečík tří os vnitřních úhlů (průsečík bisektorov). Součin poloměru vepsané kružnice a semiperimetru (poloviny obvodu) trojúhelníku je jeho plocha.

S = r s r = \frac{S}{s} = \frac{1 6 , 3 5}{9 , 5} = 1, 72

7. Poloměr opsané kružnice

Opsaná kružnice trojúhelníku je kružnice, která prochází všemi vrcholy trojúhelníku. Střed opsané kružnice je bod, ve kterém se protínají osy stran trojúhelníku.

R = \frac{a b c}{4 r s} = \frac{5 \cdot 7 \cdot 7}{4 \cdot 1 , 7 2 1 \cdot 9 , 5} = 3, 75

8. Výpočet těžnic

Těžnice (medián) trojúhelníku je úsečka spojující vrchol se středem protější strany. Každý trojúhelník má tři těžnice a všechny se vzájemně protínají v těžišti trojúhelníku. Těžiště rozděluje těžnice na části v poměru 2: 1, přičemž těžiště je dvakrát blíže ke středu strany jako protilehlý vrchol. Apolloniusovu větu používáme pro výpočet délky těžnic z délek jeho stran.

t_{a} = \frac{2 b ^{2} + 2 c ^{2} - a ^{2}}{2} = \frac{2 \cdot 7 ^{2} + 2 \cdot 7 ^{2} - 5 ^{2}}{2} = 6, 538 t_{b} = \frac{2 c ^{2} + 2 a ^{2} - b ^{2}}{2} = \frac{2 \cdot 7 ^{2} + 2 \cdot 5 ^{2} - 7 ^{2}}{2} = 4, 975 t_{c} = \frac{2 a ^{2} + 2 b ^{2} - c ^{2}}{2} = \frac{2 \cdot 5 ^{2} + 2 \cdot 7 ^{2} - 7 ^{2}}{2} = 4, 975

Vypočítat další trojúhelník