Trojúhelník 88 88 175.33

Tupouhlý rovnoramenný trojúhelník.

Délky stran trojúhelníku:
a = 88
b = 88
c = 175,33

Obsah trojúhelníku: S = 672,49884081599
Obvod trojúhelníku: o = 351,33
Semiperimeter (poloobvod): s = 175,665

Úhel ∠ A = α = 5,00109966921° = 5°4″ = 0,08772838582 rad
Úhel ∠ B = β = 5,00109966921° = 5°4″ = 0,08772838582 rad
Úhel ∠ C = γ = 169,99880066158° = 169°59'53″ = 2,96770249373 rad

Výška trojúhelníku na stranu a: v_a = 15,28440547309
Výška trojúhelníku na stranu b: v_b = 15,28440547309
Výška trojúhelníku na stranu c: v_c = 7,67112303446

Těžnice: t_a = 131,55334281195
Těžnice: t_b = 131,55334281195
Těžnice: t_c = 7,67112303446

Poloměr vepsané kružnice: r = 3,82883005047
Poloměr opsané kružnice: R = 504,74330237475

Souřadnice vrcholů: A[175,33; 0] B[0; 0] C[87,665; 7,67112303446]
Těžiště: T[87,665; 2,55770767815]
Souřadnice středu kružnice opsané: U[87,665; -497,07217934029]
Souřadnice středu vepsané kružnice: I[87,665; 3,82883005047]

Vnější úhly trojúhelníku:
∠ A' = α' = 174,99990033079° = 174°59'56″ = 0,08772838582 rad
∠ B' = β' = 174,99990033079° = 174°59'56″ = 0,08772838582 rad
∠ C' = γ' = 10,00219933842° = 10°7″ = 2,96770249373 rad

Vypočítat další trojúhelník

Jak jsme vypočítali tento trojúhelník?

Nyní, když víme délky všech tří stran trojúhelníku, trojúhelník je jednoznačně určen.

a = 88 b = 88 c = 175, 33

1. Obvod trojúhelníku je součtem délek jeho tří stran

o = a + b + c = 88 + 88 + 175, 33 = 351, 33

2. Poloviční obvod trojúhelníku

Poloviční obvod trojúhelníku (semiperimeter) je polovina z jeho obvodu. Poloviční obvod trojúhelníku se ve vzorcích pro trojúhelníky často vyskytuje tak, že mu byl přidělen samostatný název (semiperimeter - poloobvod - s). Trojúhelníková nerovnost říká, že nejdelší délka strany trojúhelníku musí být menší než semiperimeter.

s = \frac{o}{2} = \frac{3 5 1 , 3 3}{2} = 175, 67

3. Obsah trojúhelníku pomocí Heronova vzorce

Heronův vzorec dává obsah trojúhelníku, kdy jsou známé délky všech tří stran. Není třeba nejprve vypočítat úhly nebo jiné vzdálenosti v trojúhelníku. Heronův vzorec funguje stejně dobře ve všech případech a druzích trojúhelníků.

S = s (s - a) (s - b) (s - c) S = 175, 67 (175, 67 - 88) (175, 67 - 88) (175, 67 - 175, 33) S = 452254, 11 = 672, 5

4. Výpočet výšek trojúhelníku z jeho obsahu.

Existuje mnoho způsobů, jak zjistit výšku trojúhelníku. Nejjednodušší způsob je ze vzorce, když známe obsah a délku základny. Plocha trojúhelníku je polovinou součinu délky základny a výšky. Každá strana trojúhelníku může být základnou; existují tedy tři základny a tři výšky. Výška trojúhelníku je kolmá úsečka od vrcholu po přímku obsahující základnu.

S = \frac{a v _{a}}{2} v_{a} = \frac{2 S}{a} = \frac{2 \cdot 6 7 2 , 5}{8 8} = 15, 28 v_{b} = \frac{2 S}{b} = \frac{2 \cdot 6 7 2 , 5}{8 8} = 15, 28 v_{c} = \frac{2 S}{c} = \frac{2 \cdot 6 7 2 , 5}{1 7 5 , 3 3} = 7, 67

5. Výpočet vnitřních úhlů trojúhelníku pomocí kosinové věty

Kosinová věta je užitečná při hledání úhlů trojúhelníku, když známe všechny tři strany. Kosinová věta spojuje všechny tři strany trojúhelníku s úhlem trojúhelníku. Kosinová věta je extrapolací Pythagorovy věty pro jakýkoliv trojúhelník. Pythagorova věta funguje pouze v pravoúhlém trojúhelníku. Pythagorova věta je zvláštním případem kosinové věty a dá se z něj odvodit, protože kosinus 90 ° je 0. Nejlepší je nejprve najít úhel oproti nejdelší straně. V případě kosinové věty neexistuje problém s tupými úhly jako v případě sinusové věty, protože funkce kosinus je záporná pro tupé úhly, nulová pro pravé a kladná pro ostré úhly. K určení úhlu z hodnoty kosinus používáme inverzní kosinus nazývaný arkuskosinus.

a^{2} = b^{2} + c^{2} - 2 b c cos α α = arccos (\frac{b ^{2} + c ^{2} - a ^{2}}{2 b c}) = arccos (\frac{8 8 ^{2} + 1 7 5 , 3 3 ^{2} - 8 8 ^{2}}{2 \cdot 8 8 \cdot 1 7 5 , 3 3}) = 5 ° 4 " b^{2} = a^{2} + c^{2} - 2 a c cos β β = arccos (\frac{a ^{2} + c ^{2} - b ^{2}}{2 a c}) = arccos (\frac{8 8 ^{2} + 1 7 5 , 3 3 ^{2} - 8 8 ^{2}}{2 \cdot 8 8 \cdot 1 7 5 , 3 3}) = 5 ° 4 " γ = 180 ° - α - β = 180 ° - 5 ° 4 " - 5 ° 4 " = 169 ° 5 9^{'} 53 "

6. Poloměr vepsané kružnice

Vepsaná kružnice v trojúhelníku je kružnice (kruh), který se dotýká každé jeho strany. Všechny trojúhelníky mají vepsanou kružnici a její střed vždy leží uvnitř trojúhelníku. Střed vepsané kružnice je průsečík tří os vnitřních úhlů (průsečík bisektorov). Součin poloměru vepsané kružnice a semiperimetru (poloviny obvodu) trojúhelníku je jeho plocha.

S = r s r = \frac{S}{s} = \frac{6 7 2 , 5}{1 7 5 , 6 7} = 3, 83

7. Poloměr opsané kružnice

Opsaná kružnice trojúhelníku je kružnice, která prochází všemi vrcholy trojúhelníku. Střed opsané kružnice je bod, ve kterém se protínají osy stran trojúhelníku.

R = \frac{a b c}{4 r s} = \frac{8 8 \cdot 8 8 \cdot 1 7 5 , 3 3}{4 \cdot 3 , 8 2 8 \cdot 1 7 5 , 6 6 5} = 504, 74

8. Výpočet těžnic

Těžnice (medián) trojúhelníku je úsečka spojující vrchol se středem protější strany. Každý trojúhelník má tři těžnice a všechny se vzájemně protínají v těžišti trojúhelníku. Těžiště rozděluje těžnice na části v poměru 2: 1, přičemž těžiště je dvakrát blíže ke středu strany jako protilehlý vrchol. Apolloniusovu větu používáme pro výpočet délky těžnic z délek jeho stran.

t_{a} = \frac{2 b ^{2} + 2 c ^{2} - a ^{2}}{2} = \frac{2 \cdot 8 8 ^{2} + 2 \cdot 1 7 5 , 3 3 ^{2} - 8 8 ^{2}}{2} = 131, 553 t_{b} = \frac{2 c ^{2} + 2 a ^{2} - b ^{2}}{2} = \frac{2 \cdot 1 7 5 , 3 3 ^{2} + 2 \cdot 8 8 ^{2} - 8 8 ^{2}}{2} = 131, 553 t_{c} = \frac{2 a ^{2} + 2 b ^{2} - c ^{2}}{2} = \frac{2 \cdot 8 8 ^{2} + 2 \cdot 8 8 ^{2} - 1 7 5 , 3 3 ^{2}}{2} = 7, 671

Vypočítat další trojúhelník