Výpočet trojúhelníku SSS - výsledek

Ostroúhlý rovnoramenný trojúhelník.

Délky stran trojúhelníku:
a = 369,11
b = 369,11
c = 0,91

Obsah trojúhelníku: S = 167,94549224006
Obvod trojúhelníku: o = 739,13
Semiperimeter (poloobvod): s = 369,565

Úhel ∠ A = α = 89,92993717692° = 89°55'46″ = 1,57695636316 rad
Úhel ∠ B = β = 89,92993717692° = 89°55'46″ = 1,57695636316 rad
Úhel ∠ C = γ = 0,14112564617° = 0°8'29″ = 0,00224653903 rad

Výška trojúhelníku na stranu a: v_a = 0,91099993086
Výška trojúhelníku na stranu b: v_b = 0,91099993086
Výška trojúhelníku na stranu c: v_c = 369,11097195618

Těžnice: t_a = 184,55661217489
Těžnice: t_b = 184,55661217489
Těžnice: t_c = 369,11097195618

Poloměr vepsané kružnice: r = 0,45444394691
Poloměr opsané kružnice: R = 184,55551402192

Souřadnice vrcholů: A[0,91; 0] B[0; 0] C[0,455; 369,11097195618]
Těžiště: T[0,455; 123,03765731873]
Souřadnice středu kružnice opsané: U[0,455; 184,55545793426]
Souřadnice středu vepsané kružnice: I[0,455; 0,45444394691]

Vnější úhly trojúhelníku:
∠ A' = α' = 90,07106282308° = 90°4'14″ = 1,57695636316 rad
∠ B' = β' = 90,07106282308° = 90°4'14″ = 1,57695636316 rad
∠ C' = γ' = 179,85987435384° = 179°51'31″ = 0,00224653903 rad

Vypočítat další trojúhelník

Jak jsme vypočítali tento trojúhelník?

Nyní, když víme délky všech tří stran trojúhelníku, trojúhelník je jednoznačně určen.

a = 369, 11 b = 369, 11 c = 0, 91

1. Obvod trojúhelníku je součtem délek jeho tří stran

o = a + b + c = 369, 11 + 369, 11 + 0, 91 = 739, 13

2. Poloviční obvod trojúhelníku

Poloviční obvod trojúhelníku (semiperimeter) je polovina z jeho obvodu. Poloviční obvod trojúhelníku se ve vzorcích pro trojúhelníky často vyskytuje tak, že mu byl přidělen samostatný název (semiperimeter - poloobvod - s). Trojúhelníková nerovnost říká, že nejdelší délka strany trojúhelníku musí být menší než semiperimeter.

s = \frac{o}{2} = \frac{7 3 9 , 1 3}{2} = 369, 57

3. Obsah trojúhelníku pomocí Heronova vzorce

Heronův vzorec dává obsah trojúhelníku, kdy jsou známé délky všech tří stran. Není třeba nejprve vypočítat úhly nebo jiné vzdálenosti v trojúhelníku. Heronův vzorec funguje stejně dobře ve všech případech a druzích trojúhelníků.

S = s (s - a) (s - b) (s - c) S = 369, 57 (369, 57 - 369, 11) (369, 57 - 369, 11) (369, 57 - 0, 91) S = 28205, 5 = 167, 94

4. Výpočet výšek trojúhelníku z jeho obsahu.

Existuje mnoho způsobů, jak zjistit výšku trojúhelníku. Nejjednodušší způsob je ze vzorce, když známe obsah a délku základny. Plocha trojúhelníku je polovinou součinu délky základny a výšky. Každá strana trojúhelníku může být základnou; existují tedy tři základny a tři výšky. Výška trojúhelníku je kolmá úsečka od vrcholu po přímku obsahující základnu.

S = \frac{a v _{a}}{2} v_{a} = \frac{2 S}{a} = \frac{2 \cdot 1 6 7 , 9 4}{3 6 9 , 1 1} = 0, 91 v_{b} = \frac{2 S}{b} = \frac{2 \cdot 1 6 7 , 9 4}{3 6 9 , 1 1} = 0, 91 v_{c} = \frac{2 S}{c} = \frac{2 \cdot 1 6 7 , 9 4}{0 , 9 1} = 369, 11

5. Výpočet vnitřních úhlů trojúhelníku pomocí kosinové věty

Kosinová věta je užitečná při hledání úhlů trojúhelníku, když známe všechny tři strany. Kosinová věta spojuje všechny tři strany trojúhelníku s úhlem trojúhelníku. Kosinová věta je extrapolací Pythagorovy věty pro jakýkoliv trojúhelník. Pythagorova věta funguje pouze v pravoúhlém trojúhelníku. Pythagorova věta je zvláštním případem kosinové věty a dá se z něj odvodit, protože kosinus 90 ° je 0. Nejlepší je nejprve najít úhel oproti nejdelší straně. V případě kosinové věty neexistuje problém s tupými úhly jako v případě sinusové věty, protože funkce kosinus je záporná pro tupé úhly, nulová pro pravé a kladná pro ostré úhly. K určení úhlu z hodnoty kosinus používáme inverzní kosinus nazývaný arkuskosinus.

a^{2} = b^{2} + c^{2} - 2 b c cos α α = arccos (\frac{b ^{2} + c ^{2} - a ^{2}}{2 b c}) = arccos (\frac{3 6 9 , 1 1 ^{2} + 0 , 9 1 ^{2} - 3 6 9 , 1 1 ^{2}}{2 \cdot 3 6 9 , 1 1 \cdot 0 , 9 1}) = 89 ° 5 5^{'} 46 " b^{2} = a^{2} + c^{2} - 2 a c cos β β = arccos (\frac{a ^{2} + c ^{2} - b ^{2}}{2 a c}) = arccos (\frac{3 6 9 , 1 1 ^{2} + 0 , 9 1 ^{2} - 3 6 9 , 1 1 ^{2}}{2 \cdot 3 6 9 , 1 1 \cdot 0 , 9 1}) = 89 ° 5 5^{'} 46 " γ = 180 ° - α - β = 180 ° - 89 ° 5 5^{'} 46 " - 89 ° 5 5^{'} 46 " = 0 ° 8^{'} 29 "

6. Poloměr vepsané kružnice

Vepsaná kružnice v trojúhelníku je kružnice (kruh), který se dotýká každé jeho strany. Všechny trojúhelníky mají vepsanou kružnici a její střed vždy leží uvnitř trojúhelníku. Střed vepsané kružnice je průsečík tří os vnitřních úhlů (průsečík bisektorov). Součin poloměru vepsané kružnice a semiperimetru (poloviny obvodu) trojúhelníku je jeho plocha.

S = r s r = \frac{S}{s} = \frac{1 6 7 , 9 4}{3 6 9 , 5 7} = 0, 45

7. Poloměr opsané kružnice

Opsaná kružnice trojúhelníku je kružnice, která prochází všemi vrcholy trojúhelníku. Střed opsané kružnice je bod, ve kterém se protínají osy stran trojúhelníku.

R = \frac{a b c}{4 r s} = \frac{3 6 9 , 1 1 \cdot 3 6 9 , 1 1 \cdot 0 , 9 1}{4 \cdot 0 , 4 5 4 \cdot 3 6 9 , 5 6 5} = 184, 56

8. Výpočet těžnic

Těžnice (medián) trojúhelníku je úsečka spojující vrchol se středem protější strany. Každý trojúhelník má tři těžnice a všechny se vzájemně protínají v těžišti trojúhelníku. Těžiště rozděluje těžnice na části v poměru 2: 1, přičemž těžiště je dvakrát blíže ke středu strany jako protilehlý vrchol. Apolloniusovu větu používáme pro výpočet délky těžnic z délek jeho stran.

t_{a} = \frac{2 b ^{2} + 2 c ^{2} - a ^{2}}{2} = \frac{2 \cdot 3 6 9 , 1 1 ^{2} + 2 \cdot 0 , 9 1 ^{2} - 3 6 9 , 1 1 ^{2}}{2} = 184, 556 t_{b} = \frac{2 c ^{2} + 2 a ^{2} - b ^{2}}{2} = \frac{2 \cdot 0 , 9 1 ^{2} + 2 \cdot 3 6 9 , 1 1 ^{2} - 3 6 9 , 1 1 ^{2}}{2} = 184, 556 t_{c} = \frac{2 a ^{2} + 2 b ^{2} - c ^{2}}{2} = \frac{2 \cdot 3 6 9 , 1 1 ^{2} + 2 \cdot 3 6 9 , 1 1 ^{2} - 0 , 9 1 ^{2}}{2} = 369, 11

Vypočítat další trojúhelník